Červen 2018

Splašení

14. června 2018 v 20:47 | Maya |  Splašení
Jednoho rána jsem se probudil stejně jako každé dny ve svém kotci. Dlouhé packy mi jídlo házely přez mříže a vodu dopňovali nějakou zvláštní věcí s chobotem z něhož tekla voda. Snědl jsem ten odporný zbytek ze včerejšího dne a lehl si k mřížím na místo, kde svítilo slunce. Byl jsem celý špinavý a umaštěný protože se o mě Dlouhé packy moc nestaraly. Ven mě pouštěli dvakrát týdně na jednu hodinu, abych se trochu proběhl. Vždy mi přitom vyčistí kotec, alespoň něco.
Tak jsem se teda probíhal po zahradě a Dlouhá packa čistila můj kotec. Nic neobvyklého. Najednou jsem ale uslyšel nějaké rány. I Dlouhá packa to uslyšela a ihned běžela do domu. Najednou všude kolem propukl chaos a já nevěděl co dělat. Jenom jsem prostě přiběhl ke dveřím domu a čekal. Čekal a čekal až z tama nakonec vyběhla Dlouhá packa se spousty taškama. Začal jsem štěkat, ale ona si mě nevšímala, stejně jako ostatní Dlouhé packy. Nakonec všechny ty věci daly do hlučných klecí a odjely. Nechaly mě tam.
Rozhodl jsem se odejít protože nikde nikdo nebyl. Cestou jsem potkal souseda Lewise. Je to pastevecký pes, dobře vycvičený. Nestihli jsme se ani pozdravit a jeho dlouhá packa mu pokynula, aby skočil do dlouhé klece. Samozdřejmě neodmítal a pak už se ztratil a v hlučné kleci odjel pryč. Všude kolem se rozléhaly rány a Dlouhé packy pobíhaly jak splašené a odjížděli pryč.
Najednou do města vtrhla nějaká dlouhá packa, nešlo jí vidět do obličeje a v rukou nesla smrtící tyč. Všimnul jsem si, jak sem tam postřelila nějakého psa a šla dál. Ani neváhala a třelila. Rozhodl jsem se utéct protože z ní sršel strach a smrt. Běžel jsem daleko a cestou postal spoustu takových pacek. Musel jsem se skrývat ve křoví a sledovat, jak střílí psy, i Dlouhé packy. Těmto Dlouhým packám se říká Smrťáci a kdo by se divil.

Nakonec jsem doběhl až ke kraji města kde jsem narazil na Ajšu. Chápala situaci stejně jako já a společně jsme se vydali pryč po hranicích města. Všude byla cítit smrt a krev. Slyšeli jsme kňučení psů které potichu utichalo, až nakonec šly slišet jen výstřely smrtící tyče. Najednou jsme v koustu za rohem domu uviděli nějaký stín, stín psa. Rozběhli jsme se k němu na narazili na Kiu. Byla celá otřesená a řkala, že Smrťáci zabili její dlouhou packu. Nějak jsme ji přemluvili aby šla s námi a nakonec jsme jen o pár metrů narazili na Barika. Seděl nad tělem své dlouhé packy a olizoval jí tvář. S odchodem nějak neprotestoval, naposledy se rozloučil a všichni jsme odešli pryč.

,,No myslím že to je vše. Tak takhle jsem to prožíval já." Ben se rozhlédl po třech psech, sedících v oblouku naproti němu. ,,Já to měla podobně, akorát mě měly Dlouhé packy rády." Odpověděla Maya a olízla si tlamu. ,,Můj příběh je trochu pozměněný. Zrovna jsme spala když najednou do domu vtrhli Smrťáci." Kia smutně sklopila hlavu a Barik jen mlčky seděl a nic neříkal. ,,No nic, nesmme otálet, musíme najít další psy."

...