Splašení

14. června 2018 v 20:47 | Maya |  Splašení
Jednoho rána jsem se probudil stejně jako každé dny ve svém kotci. Dlouhé packy mi jídlo házely přez mříže a vodu dopňovali nějakou zvláštní věcí s chobotem z něhož tekla voda. Snědl jsem ten odporný zbytek ze včerejšího dne a lehl si k mřížím na místo, kde svítilo slunce. Byl jsem celý špinavý a umaštěný protože se o mě Dlouhé packy moc nestaraly. Ven mě pouštěli dvakrát týdně na jednu hodinu, abych se trochu proběhl. Vždy mi přitom vyčistí kotec, alespoň něco.
Tak jsem se teda probíhal po zahradě a Dlouhá packa čistila můj kotec. Nic neobvyklého. Najednou jsem ale uslyšel nějaké rány. I Dlouhá packa to uslyšela a ihned běžela do domu. Najednou všude kolem propukl chaos a já nevěděl co dělat. Jenom jsem prostě přiběhl ke dveřím domu a čekal. Čekal a čekal až z tama nakonec vyběhla Dlouhá packa se spousty taškama. Začal jsem štěkat, ale ona si mě nevšímala, stejně jako ostatní Dlouhé packy. Nakonec všechny ty věci daly do hlučných klecí a odjely. Nechaly mě tam.
Rozhodl jsem se odejít protože nikde nikdo nebyl. Cestou jsem potkal souseda Lewise. Je to pastevecký pes, dobře vycvičený. Nestihli jsme se ani pozdravit a jeho dlouhá packa mu pokynula, aby skočil do dlouhé klece. Samozdřejmě neodmítal a pak už se ztratil a v hlučné kleci odjel pryč. Všude kolem se rozléhaly rány a Dlouhé packy pobíhaly jak splašené a odjížděli pryč.
Najednou do města vtrhla nějaká dlouhá packa, nešlo jí vidět do obličeje a v rukou nesla smrtící tyč. Všimnul jsem si, jak sem tam postřelila nějakého psa a šla dál. Ani neváhala a třelila. Rozhodl jsem se utéct protože z ní sršel strach a smrt. Běžel jsem daleko a cestou postal spoustu takových pacek. Musel jsem se skrývat ve křoví a sledovat, jak střílí psy, i Dlouhé packy. Těmto Dlouhým packám se říká Smrťáci a kdo by se divil.

Nakonec jsem doběhl až ke kraji města kde jsem narazil na Ajšu. Chápala situaci stejně jako já a společně jsme se vydali pryč po hranicích města. Všude byla cítit smrt a krev. Slyšeli jsme kňučení psů které potichu utichalo, až nakonec šly slišet jen výstřely smrtící tyče. Najednou jsme v koustu za rohem domu uviděli nějaký stín, stín psa. Rozběhli jsme se k němu na narazili na Kiu. Byla celá otřesená a řkala, že Smrťáci zabili její dlouhou packu. Nějak jsme ji přemluvili aby šla s námi a nakonec jsme jen o pár metrů narazili na Barika. Seděl nad tělem své dlouhé packy a olizoval jí tvář. S odchodem nějak neprotestoval, naposledy se rozloučil a všichni jsme odešli pryč.

,,No myslím že to je vše. Tak takhle jsem to prožíval já." Ben se rozhlédl po třech psech, sedících v oblouku naproti němu. ,,Já to měla podobně, akorát mě měly Dlouhé packy rády." Odpověděla Maya a olízla si tlamu. ,,Můj příběh je trochu pozměněný. Zrovna jsme spala když najednou do domu vtrhli Smrťáci." Kia smutně sklopila hlavu a Barik jen mlčky seděl a nic neříkal. ,,No nic, nesmme otálet, musíme najít další psy."

...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama